Marocký štuk jako designový prvek ve tvaru jin-jang a hliněná omítka na štítové zdi.
Zajímavé zpestření prostoru.
Zjištění potřeb a přání zákazníka, prodiskutování postupu prací a vytvoření cenové nabídky.
Jednou z předností marockého štuku je jeho zajímavost z estetického i funkčního hlediska. Proto si ho investor vybral pro vytvoření designového prvku na štítové zdi v mezonetu, budoucí ložnici.Po důkladném promyšlení pracovního postupu, tvaru a velikosti se přistoupilo k samotné realizaci.
Štítová zeď byla mírně zateplená v prostoru mezi cihlovými sloupky, proto bylo potřeba podklad sjednotit. V celé ploše se natáhlo lepidlo s perlinkou. Po jeho vyschnutí se podklad mírně vyrovnal škrabákem a opět se celá plocha vyrovnala pomocí lepidla.
Investor si vybral symbol Jin-Jang. Názory na směr otáčení se různí, a každá filozofie preferuje svůj vlastní. To co je ovšem neměnné, je jeho tvar. Tento symbol se skládá z několika kružnic specifických rozměrů.Na lepidlo byl velmi důkladně rozměřen symbol. Pomocí tužky, provázku a metru jsme vytvořili požadované kružnice. Pomocí speciální krepové olepovací pásky se olepila bílá - jangová část.
Bílé barvy marockého štuku jsme docílili přidáním pigmentu titanové bílé v maximalním možném množství (5%) do základního materiálu. Po namíchání materiálu následovalo navlhčení podkladu a samotná aplikace. Pomocí zednické lžíce a nerezového hladítka jsme nanesli první vrstvu v požadované prostoru. Po jejím zabrání byla nanesena druhá vrstva a odlepena krycí páska. Následovalo hlazení pomocí uhlazovacího kamene. Krouživými pohyby místo vedle místa. Jakmile byly póry “zataženy” a povrch získal požadovaný vzhled, přišlo na řadu první mydlení. Ve správném poměru bylo namícháno uhlazovací mýdlo a naneseno pomocí štětky. Pomocí uhlazovacího kamene jsme stejným postupem docílili požadovanáho lesku. Následovala technologická pauza na vytvrdnutí materiálu.
Při výrobě černé barvy marockého štuku - jinové části byl postup skoro stejný. Hlavní rozdíl nastal při míchání černé. Technologický postup pro množství pigmentu dovoluje přidání maximálně 10% celkové hmotnosti materiálu. Při tomto množství kovářské černé nám vznikla šedá. Investor o tom věděl dopředu a bylo jasné, že budeme muset porušit techologický postup. Designový prvek z marockého štuku ovšem není ve styku s vodou, tím pádem na něj nejsou kladeny tak vysoké nároky. Přidáním cca 30% pigmentu jsme docílili požadovanou barvu. Konzistence materiálu tím byla ovlivněna při zachování dobré zpracovatelnosti. Po nanesení dvou vrstev a vyhlazení kamínkem vzniklo několik vlásečnicových prasklinek. Výsledný efekt to v žádném případě neovlivnilo, ale do koupelny bychom to nezkoušeli. Vyleštění tmavých odstínů se provádí pomocí Černého mýdla.
Po vyzrání marockého štuku následovalo omítnutí štítové zdi hliněnou omítkou. Investor si přál spoj zdi a střechy lemovat jinou barvou hliněné omítky. Pět centimetrů široký proužek byl schválen jako dostačující. Po zaměření a vynesení linky proběhlo její olepení. Olepit bylo také třeba dřevěné palubky stropu. Poté jsme ve dvou vrstvách nanesli požadovanou omítku a vyhladili ji nerezovým hladítkem. Po odlepení pásky opět následovala technologická přestávka. Po vyschnutí omítky bylo možné olepit jak marocký štuk, tak probarvenou omítku lemování. Na lehce navlhčený podklad byla ve dvou vrstvách nanesena jemná omítka pomocí nerezového hladítka. Po mírném zabrání byla filcována jemnou houbou. Po prvním filcování a krátké přestávce následovalo druhé filcování pro zmírnění sprašnosti. Po odlepení olepovací pásky a doladění detailu proběhlo předání spokojenému zákazníkovi.